Typeracer (CZ)

Psaní na klávesnici mi nikdy problémy nedělalo, ale moc jsem neřešil o kolik píšu rychleji nebo pomaleji než ostatní. Zaprvé mi to šlo tak nějak samo, zadruhé mi to nepřišlo jako moc užitečná dovednost, až na tu drobnou výhodu že mi to dalo schopnost extrémně rychle vyzbrojit svoje vojáky před misí v X-COM: Terror from the Deep. Že to může někdo vidět jinak mi došlo až v prváku na střední, když mě profesorka administrativy vytáhla uprostřed jedné z vůbec prvních hodin psaní na stroji.

Ten den jsme mohli zrovna brát “left home row,” což znamenalo furt dokola až do zblbnutí psát levačkou nesmysly typu “dsafg gfsda sdfga dfgsa”: F a G ukazováčkem, D prostředníčkem, S prsteníčkem a A malíčkem, dokud to nebudeš umět i ze spaní, nebo nezcvokneš — záleží co přijde první. Z téhle nudné, ale pohodové aktivity jsem byl vytržen a bez jakýhokoliv vysvětlování zavlečenej do jiné třídy, plné o dva roky starších holek; začátek tohohle dobrodružství teda do jisté míry kopíroval křivku mých nejoblíbenějších snů.

Posadili mě vedle blonďaté slečny oblečené do červené mikiny s kapucí a nápisem “New York”. Jaký bylo moje překvapení, když jsem v ní po rychlým rozkoukání rozpoznal známou tvář: vždyť tahle holka chodí do třeťáku a minulý týden mě zaučovala na praxi. Co je hlavní, byla na mě tehdy vážně milá a vážně! se mi líbila. A teď sedím vedle ní. O náhodě nechci nic slyšet — jestli tohle není Bůh nebo Osud, tak co už? Než jsem ale stihl v duchu promyslet, jakou značku kávovaru si vyžádáme jako svatební dar nebo jestli bude Terezka vhodný jméno pro naší druhorozenou dceru, začala do mě nevybíravě hustit. Nechci tu jen tak nazdařbůh rozhazovat dramatický srovnání, ale byl jsem přibližně jednu ránu kladivem do kolena od plnohodnotnýho gestapáckýho výslechu. Asi jsem zkrátka vlezl do jejího kurníku a provinil se už tím, že jsem dýchal: “moment, co tady děláš? nejsi v prváku? vždyť se teprve učíte písmenka, ne? hihihi, co tady teda chceš?” a jako z kulometu půltucet dalších v podobným duchu. I když se to tvářilo jako otázky, byly jedna jako druhá podaný řečnicky a bez zbytečných pauz pro nadechnutí nebo nedejbože moji reakci. Při tom všem měla celou dobu na tváři široký úsměv, který by se dal označit za “vřelý”, kdyby zároveň neměla v očích nezúčastněnej nezájem; podobnej mám rezervovanej pro popravy klíšťat, který vytáhnu feně z kožichu. Dohromady to dalo děsivě věrohodnou imitaci Jokera.

S nějakým trashtalkem jsem se samozřejmě setkal už dřív ve všech míčových hrách na všech úrovních, taky kdo ne. Většinou se to ale omezilo na hezky chlapsky příkrý “hezký brejle, buzno” následovaný něčím na způsob “připrav se na žraní antuky, vocasu,” po kteréžto výměně se oba účastníci verbálního souboje zakřenili a — vědomi si toho, že je to nerozhodně a že je to tak dobře — v klidu si odkráčeli každej svou cestou. Tohle bylo podstatně intenzivnější, osobnější a já z toho křížovýho výslechu pochopil, že jsem po cestě mezi oběma učebnama nevědomky prošel nějakým portálem a ocitl se ve světě, kde je rychlopsaní z nějakýho důvodu důležitý. Fajn. Na jednu stranu chci tu holku pozvat na pivo, na druhou už se nemůžu dočkat, až jí ten úsměv ve stylu Jacka Nicholsona smáznu z xichtu.

Sakra… já byl rychlej! Nepamatuju si přesnou rychlost, ale byl jsem ve formě: sázel jsem jedno slovo za druhým a přitom házel flirtovný pohledy na dvě holky za mnou. Těm rychle došlo, že ten závod úplně nemá smysl, přestaly psát a chichotaly se na účet své extrémně soutěživé kamarádky, která konečně našla sobě rovného soupeře. Na deset minut jsem byl pozvednutej ze své šedé reality do novýho prostoru: nemohl jsem udělat chybu — dominoval jsem. Tak takhle nějak se cítí hvězdní sportovci každej den svýho života? Rozhodně jsem ten den rezignoval na osud a zavrhl možnost existence boha, protože s tou holkou jsem na pivo nikdy nešel. Protože ale tohle setkání všichni zúčastnění přežili a já byl asi za týden oceněn lacinou bonbonierou za první místo, říkejme tomu happy end.

Pointa mýho tlachání je ale jinde. Kdo byste chtěli aspoň online zkusit posoutěžit s kamošem / sousedem / kolegou / sousedovic psem, máte od teď možnost na Typeracer.cz. Doteď šlo se poměřit s ostatníma čechoslovákama jen na 10fastfingers na jejich náhodným chrliči dvou set nejčastěji používaných slov, což je skoro tak zábavný jako přepisování slovníku — skoro. Chtěl jsem to posunout na vyšší level, takže ve chvílích volna v posledních asi dvou týdnech jsem sbíral, přepisoval, překládal, hledal a kopíroval texty pro CZ i SK vesmír na Typeraceru. Teď jsou z obou co do množství textů největší neaglický jazyky.

Čeština je z těch dvou jazyků výrazně nacvaklejší. Opakování je úplně minimální, je tu víc textů přes jemnější síto a víc z těch nejlepších titulů. Celkem má CZ vesmír 1037 textů z víc než tří set různých zdrojů, dohromady skoro 150 normostran textu. Převážně je to založený na pasážích z knížek, ale bohužel třeba u Mládí v hajzlu tvrdě zasáhla cenzura a byl jsem nucen vynechat ty nejpeprnější pasáže; ale „mydlil si svýho šedivýho chlupatýho měkejše a pokradmu, leč láskyplně, okukoval mýho vodstávajícího floncka“ kupodivu prošlo, zajímavý. Pak jsou tu citace z asi čtyřiceti filmů. Mezi moje oblíbený patří Bubbova přednáška o všech myslitelných způsobech kulinářské úpravy krevet z Forresta Gumpa nebo geniální monolog Robina Williamse z Dobrý Will Hunting.

Teď už chybí jenom hráči.

Může jít o obrázek text, kde se píše You just typed a quote from the movie: Parba ve Vegas directed by Jon Lucas, Scott Moore (submitted by kebabking) 50 Your speed: 785 cpm Time: Try again? 0:18 Accuracy: 100% Points: 113 Typing review: Race text: Vy to možná znáte, ale já se považoval za samotáre. Sám jsem sebe považoval za jednočlennou vičí smečku. Ale kdyź si má sestra privedla Douga, védél jsem, že patríme k sobé. A má smečka se tedy rozrostla. Takže jsme tam byli už dval Time: 0:18 Speed: 794 CPM Accuracy: 100%
Česká verze Typeracera mi konečně umožnila změřit si rychlost na smysluplných textech. Zrovna tento citát ale pochází od prosťáčka Alana z filmu Pařba ve Vegas — to možná není nejlepší příklad.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s